Karmelitánská spiritualita

"Zelo zelatus sum pro Domino Deo exercituum." (1 Král 19,10, Vulg.)

"Horlivostí planu pro Hospodina, Boha zástupů."

Modlitba za povolání do karmelské rodiny

Bože živý,

děkujeme ti za dar našeho karmelského charismatu,

a za všechny, kteří se rozhodli jít touto cestou.

Obnovuj, prosíme, ducha Karmelu v Evropě a v celém světě

a ukazuj nám cesty, po kterých máme dále kráčet.

Veď nás v našich plánech, hledáních a rozhodováních.

A povolávej si do našich řad nové následovníky Panny Marie a proroka Eliáše,

aby se duch horlivosti pro tvé Jméno šířil mezi lidmi naší doby.

O to tě prosíme skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Karmelitánská spiritualita

Počátky

Řád vznikl na počátku 13. století v údolí Wadi Ain es - Siah v pohoří Karmel ve svaté Zemi původně jako společenství poustevníků.

Albert, z milosti Boží povolaný za patriarchu církve jeruzalémské, milovaným synům v Kristu, Brokardovi a ostatním poustevníkům, kteří pod jeho vedením přebývají u pramene na hoře Karmel: pozdrav v Pánu a požehnání Ducha svatého." (začátek Řehole)

Duchovní vzory

Prorok Eliáš

Vzor života v Boží přítomnosti.

"Živý je Bůh, před jehož tváří stojím." (1 Král 17;1)

Vzor horlivosti pro živého pravého Boha a boje proti modlám

"Horlivostí planu pro Hospodina, Boha zástupů." (1 Král 19;10)

Panna Maria

Vzor poslušnosti

"Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." (Lk 1;38)

Vzor meditace Božího slova

"Maria všechna slova zachovávala v mysli a rozvažovala o nich...

Vše uchovávala ve svém srdci." (Lk 2;19,51)

Charisma a spiritualita 

Srdce charismatu - kontemplace

"Kontemplace tvoří vnitřní cestu karmelitána. Jde o přetvářející zakoušení podmaňující lásky Boží. (Konstituce)

Tři pilíře

1. MODLITBA

"V modlitbě se otevíráme Božímu působení, které nás všemi velkými i malými životními událostmi postupně přetváří." (Konstituce)

2. BRATRSTVÍ

"Bratrství je zkušební kámen opravdovosti proměny, která v nás probíhá." (Konstituce)

3. SLUŽBA

"Služba nám pomáhá růst v ochotě dát se mocí Ducha opracovávat a nechat se znovu posílat k našim bratřím a sestrám."(Konstituce)

Konventy karmelitánů v České republice:

Kostelní Vydří


Praha - Liboc

Olomouc - Hejčín

(zdroj: Řád karmelitánu - Prezentace - Karmel.cz)

více informací naleznete zde:

Znak Řádu

S vyobrazením řádového znaku, jak jej známe dnes, se setkáváme poprvé na přelomu 15. a 16. století, a to bez udání výkladu použitých prvků. Proto se můžeme setkat s různými způsoby výkladu.


Historicky nejpravděpodobnější se zdá tento:

Hnědé pole ve štítu symbolizuje horu Karmel, její vrchol se dotýká nebe.

Bílá hvězda v tomto poli je Panna Maria, patronka (ochránkyně) a vzor karmelitánů.

Dvě hnědé hvězdy v bílém poli zastupují postavy starozákonních proroků Eliáše a Elizea, kteří se podle bible také na Karmelu zdržovali a jsou v řádové tradici nazýváni "vůdcové karmelitánů.

Jednoznačný je výklad doplňujících atributů:

Koruna a dvanáct hvězd vyjadřují motiv mariánský: symbolizují ženu oděnou sluncem s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy (Zj 12), což je biblický obraz tradičně vztahovaný na Marii.

Ruka s plamenným mečem připomíná proroka Eliáše, o němž Písmo říká, že "jeho slovo plálo jak pochodeň" (Sir 48,1). Prorok totiž nezvěstoval slovo své, ale slovo Hospodinovo, v Písmě nazvané "meč Ducha" (Ef 6,17).

Stuha obsahuje latinský nápis s výrokem proroka Eliáše (1 Král 19,10), který karmelitáni přijali za své heslo: "Zelo zelatus sum pro Domino Deo exercituum." "Horlivostí planu pro Hospodina, Boha zástupů."

(zdroj: Řád karmelitánu)

Škapulíř Panny Marie Karmelské


Škapulíř je část oděvu, pruh látky splývající přes prsa dolů jako zástěra a na zádech přes lopatky. Je běžnou součást řeholního šatu nejen u karmelitánů. Škapulíř je symbolem karmelitánského hábitu a tedy karmelitánského způsobu života.

Legendy říkají, že pozdější generální převor karmelitánského řádu sv. Šimon Stock (1256 - 1265) prosil Patronku Karmelu Pannu Marii, aby zprostředkovala řádu nějaké privilegium: uznané autoritou církve.

Maria se mu zjevila, ukázala mu na škapulíř a řekla:

"Hoc tibi et tuis privilegium: in hoc moriens salvabitur."

"To je privilegium tobě a tvým. Kdo zemře oděn tímto oděvem, bude spasen."

Maria sama ukazuje: Karmel je spolehlivou cestou do nebe a já jsem jeho ochránkyní.

Panna Maria je patronkou řádu


Škapulíř (jako její dar) je toho dalším znamením a pozdějšími generacemi byl považován za největší Mariin dar řádu a za souhrnný symbol všeho, co kdy Maria Karmelu prokázala.

Proto byl škapulíř, úcta k němu a vděčnost za něj, spojovány se slavením 16. července. Tvrdilo se, že samotné Mariino zjevení bl. Šimonovi se odehrálo 16. července roku 1251

Velkým impulsem pro úctu k mariánskému škapulíři byla tzv. sobotní bula, kterou měl papež Jan XXII. vydat (3. 3. 1322) na popud zjevení Panny Marie, jehož se mu dostalo. Panna Maria mu slíbila ochranu před jeho protivníky, ale zavázala ho pomoci karmelitánům (dát jim znovu papežské schválení) a dále slíbila:

- kdo v Karmelu složí sliby, dojde věčné spásy,

- kdo (z neřeholníků) ze zbožnosti se stane členem karmelské rodiny, bude oděn ve "znamení svatého hábitu" a bude zachovávat určité předpisy o modlitbě a o čistotě (odpovídající jeho stavu), ten v den vstupu do karmelské rodiny obdrží částečné odpustky a v první sobotu po své smrti bude vysvobozen z očistcových muk (Maria tam pro něj osobně sestoupí).

Příslušnost ke karmelitánskému řádu

Všechna řeholní společenství se snažila dát laikům nějaké vnější "hmatatelné" znamení takového jejich přičlenění a jejich podílu na duchu a apoštolátu řádu. K tomu se dobře hodila nějaká část řeholního oděvu. Mohlo jít o bílý plášť, pás nebo škapulíř.
Na Karmelu se takovým znamením stal zmenšený škapulíř. Ten měl být znamením příslušnosti k řádu a vyjádřením účasti na jeho spiritualitě.

Prostřednictvím škapulíře nás Maria učí:

  • být otevřenými pro Boha a pro jeho vůli, jak se nám odhaluje v různých událostech našeho života;
  • naslouchat Božímu slovu v Písmu i v životě, věřit mu a řídit se jím;
  • stále se modlit a hledat Boha a jeho přítomnost, nezávisle na okolnostech, kterým jsme právě vystaveni;
  • být nablízku našim bližním v jejich starostech a být s nimi solidární.
  • více informací na:

Zásvětná modlitba k Panně Marii Karmelské

Maria, Královno a Matko Karmelu,

přicházím dnes, abych se ti zasvětil, protože celý můj život je jen nepatrný projev vděčnosti za mnohé milosti a požehnání, kterých se mi dostalo od Boha tvýma rukama.

S láskou se díváš na ty, kdo jsou oděni tvým škapulířem, a proto tě prosím: Podporuj svou silou mou slabost, osvěcuj svou moudrostí temnoty mé mysli a rozmnožuj ve mně víru, naději a lásku, ať ti mohu každý den pokorně a věrně sloužit.

Ať ke mně škapulíř stále obrací tvé milosrdné oči, ať je mi zárukou tvé zvláštní ochrany v denním boji, abych byl věrný tvému Synu i tobě. Ať mě odvrací od všeho hříšného v životě a připomíná mi ustavičně povinnost pohlížet na tebe a odívat se tvými ctnostmi.

Od nynějška se budu snažit žít důvěrně spojen s tvým duchem, obětovat všechno Ježíši skrze tebe a učinit ze svého života obraz tvé pokory, lásky, trpělivosti, mírnosti a ducha modlitby.

Nejmilejší Matko, podpírej mne svou neustávající láskou, ať se mi, nehodnému hříšníku, dostane jednou zaměnit tvůj škapulíř za nebeské svatební roucho a přebývat s tebou a s karmelskými svatými v království tvého Syna. Amen.

Panno Maria Karmelská, oroduj za nás!

Matko a Ozdobo Karmelu, oroduj za nás!

Královno posvátného škapulíře, oroduj za nás!

Karmelský třetí řád

Následování Ježíše Krista, napodobování vzoru Panny Marie a proroka Eliáše i ostatní rysy spirituality Karmelu, také nezůstaly omezeny na prostor uvnitř klášterů. Ke karmelitánům mužům se záhy duchovně připojovaly také ženy, zasvěcující se zcela Bohu, a také věřící laici, žijící v běžných rodinných a společenských podmínkách.

Tyto skupiny byly obecně u všech mendikantských řádů nazývány:

  • prvním řádem (řeholníci bratři),
  • druhým řádem (sestry)
  • a třetím řádem (laici ve "světě").

Společným a charakteristickým prvkem členů Třetího řádu je orientace na spiritualitu Karmelu, projevující se pak v jejich základních postojích k Bohu, lidem, stvoření.

Také společenství je přitom důležité: pomáhá k ryzosti v hledání, chrání před přílišným subjektivismem, učí úctě, toleranci, dialogu ...

Měsíčně se členové těchto společenství scházejí k modlitbě, sdílení, poznávání karmelské spirituality, ale za své nejvlastnější "společenství" považují ty, mezi nimiž žijí: svou rodinu, spolupracovníky, přátele, spolufarníky,

"Duchovní povinnosti" (konkrétní modlitby a zbožné skutky) nejsou předepsány. Každý má volit z pokladu tradice církve to (a v takovém rozsahu), co jemu osobně pomáhá žít víru jako hluboké přátelství s Bohem,

Členem může být laik nebo diecézní kněz; potřebná je lidská zralost, psychické zdraví a vyhlídka, že se dotyčný bude moci účastnit života společenství,

Přijetí předchází několikaletá doba přípravy, po níž lze složit nejprve časný a pak věčný příslib.

Více informací: Statuta Karmelitánského třetího řádu, formace, místa setkávání v ČR, ...

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky